Otevírací doba
V současnosti je možné kostel navštívit pouze v rámci pravidelných bohoslužeb, koncertů, výstav a svátků (Vánoce, Velikonoce). V případě zájmu o prohlídku (při počtu alespoň 10 osob) je možné oslovit správu farního kostela (viz kontakty).
Údržba kostela
Moravskotřebovský farní kostel je významnou barokní památkou, která vyniká nejen svojí mohutností, ale především unikátní uměleckou výzdobou interiéru.
Stejně jako jiné historické stavby vyžaduje i farní kostel pravidelné opravy. Na jejich realizaci se podílí nejen místní farnost, ale také město Moravská Třebová a další subjekty. Ani to však nestačí. Některé části umělecké výzdoby vyžadují včasnou opravu. Zapojte se do ní i Vy! Pokud chcete podpořit společnou snahu o zachování unikátní památky i pro další generace, neváhejte se obrátit na správu farnosti (záložka kontakty). Děkujeme.
Plán oprav:
Oltář 14 Svatých pomocníků
Aktuální stav oltáře 14 Svatých pomocníků
Připravujeme poslední fázi z několikaletého cyklu restaurování dřevěných konstrukcí a výzdoby.
Autorem oltářního obrazu je Juda Tadeáš Supper. Je zde zobrazeno 14 svatých, u kterých si lidé často vyprošovali oporu a pomoc v nesnázích. Uprostřed oltáře je socha Neposkvrněného srdce Panny Marie.
Střecha
S využitím prostředků z dotačního titulu Ministerstva kultury ČR – Program záchrany architektonického dědictví, probíhá postupná oprava střechy kostela nad hlavní lodí.
Stručná historie
Kostel je poprvé zmiňován v roce 1270 v listinách augustiniánské knihovny v Brně a už tehdy nesl dnešní jméno Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1541 kostel po velkém požáru vyhořel a v letech 1544-1569 byl společně s budovou fary znovu vystaven v renesančním stylu. V roce 1726 byl kostel opět poničen požárem. Majitel panství kníže Josef Adam z Lichtenštejna dal kostel přestavět podle tehdejší módy ve slohu barokním. Oproti původní podobě byl kostel zvětšen a rozšířen o věž. K výzdobě byli pozváni nejlepší umělci z okolí – sochař Severin Tischler a malíř Juda Tadeáš Supper. Po 15 letech od požáru byl kostel dne 25. 10. 1741 znovu vysvěcen. V roce 1767 byla přistavěna Loretánská kaple. Původní trojice zvonů byla zničena během první a druhé světové války, obnovy se dočkaly až v roce 1994. Největší zvon nese jméno Panna Maria (1 170 kg), prostřední Cyril a Metoděj (840 kg) a nejmenší Anežka (485 kg).
Návštěvníka kostela na první pohled ohromí výjimečná barokní fresková výzdoba. Práce na výmalbě trvaly 3 roky a jejím autorem je především malíř Juda Tadeáš Supper (1712-1771), který pocházel z nedaleké Mohelnice. Stropní fresky vytvářel vleže na lešení. Jelikož měl rád architekturu, vše je doplněno iluzivními malbami staveb a sloupů. Vymaloval zde celý presbytář včetně stropu, první klenby a třech obrazů. Zbylé části dokončil jeho syn Silvestr Supper podle otcových návrhů.
Presbytář
Kostel zasvěcen Panně Marii a proto mu dominuje hlavní oltář s velkým obrazem Nenebevstoupení Panny Marie, který namaloval v roce 1761 malíř J. Reinisch. Pod obrazem spatříme mohutné pozlacené sochy sv. Václava (patron české země s korunou na hlavě a praporem v ruce), evangelisty Lukáše (v ruce drží obraz), evangelisty Marka a francouzského krále Ludvíka. Vlevo nad vchodem do sakristie je na boční fresce vyobrazeno setkání krále Šalamouna se svou matkou. Vpravo nad bočním vchodem do kostela upoutá pozornost malba zachycující korunování královny Ester, která zachránila celý židovský národ před zlým Hamanem. Výjevy na stropu kostela znázorňují celé nebe. V presbytáři se uprostřed vznáší Bůh Otec se 31 svatými včetně Adama a Evy, Třech králů, krále Davida s Harfou, Mojžíše s desaterem a dalších. Na okraji je vymalována rajská zahrada s hudbou, kterou představují zpívající andělé hrající na různé nástroje.
Hlavní loď
Výmalba stropu v hlavní lodi je věnována Panně Marii. V prvním oblouku klenby je vidět betlémská scéna narození Ježíška a klanění pastýřů. Na druhém oblouku je vyobrazeno korunování Panny Marie. Na třetím oblouku je vypodobněna Panna Maria jako neposkvrněné početí – Immaculata, kdy Marie stojí na hadovi a nad hlavou má holubici. Čtvrtý oblouk přímo nad vchodem je věnován Bohu Stvořiteli, který sleduje z výšky přísným zrakem své dílo.
Kazatelna a křtitelnice
V levé části hlavní lodi stojí kazatelna (1730) vyzdobená reliéfy Krista a evangelistů Jana, Matouše, Marka a Lukáše. Zajímavostí kazatelny je velká koule v horní části znázorňující zeměkouli. Okolo shromážděné postavy a zvířata jsou symboly čtyř světadílů. Turek s levhartem zastupují Asii, černoch se lvem Afriku, žena s orlem Evropu a indián s bažantem Ameriku. Pod kazatelnou stojí kamenná křtitelnice (1542), která dodnes slouží ke svátosti křtu. Zdobí ji sousoší Křtu Páně z roku 1780.
Oltář sv. Kříže
Dominantou oltáře (1730-1740) jsou bílé sochy Víry (s křížem) a Naděje (s kotvou). Jedná se o nejcennější sochy v kostele. Jejich autorem je Severin Tischler, následovník Matyáše Brauna, který byl jedním z nejvýznamnějších barokních umělců v Čechách. Jedná se o typické barokní ztvárnění s rozevlátými šaty a rozmáchlými gesty.
Oltář sv. Floriána
Součástí oltáře (1780) jsou bílé sochy sv. Cyrila a Metoděje. Ve středu je umístěn obraz sv. Floriána (patron hasičů) jehož autorem je malíř K. Haderlaner z Brna. Uprostřed je socha Božského srdce Páně se soškami sv. Petra a Pavla po stranách.
Oltář sv. Vincence Ferrerského
Oltářní obraz světce je dílem Judy Tadeáše Suppera. Po stranách jsou zlaté sochy sv. Jiří (kopím probodává draka) a sv. Ignáce (s knihou).
Oltář sv. Aloise
Hlavní obraz sv. Aloise (patron mládeže) je dílem malíře J. Sattlera. Mezi sloupy jsou pozlacené sochy evangelistů Jana a Matouše.
Oltář 14 Svatých pomocníků
Autorem oltářního obrazu je Juda Tadeáš Supper. Je zde zobrazeno 14 svatých, u kterých si lidé často vyprošovali oporu a pomoc v nesnázích. Po stranách jsou sošky sv. Josefa a sv. Rocha (ochránce proti moru). Mezi sloupy stojí sochy sv. Šebestiána (u stromu s přilbicí a kyjem v ruce) a sv. Leonida (s prasetem). Uprostřed je socha Neposkvrněného srdce Panny Marie.
Oltář Panny Marie Škapulířové
Uprostřed oltáře (1740) je na obrazu zachycena Panna Maria, jak se zjevuje blahoslavenému Šimonu Štockovi. Po stranách jsou bílé sochy sv. Jáchyma a Anny.
Oltář sv. Jana Nepomuckého
Světec je zde znázorněn dvakrát. Poprvé v dolní části v bílém reliéfu, jak byl roku 1393 shozen z Karlova mostu do Vltavy za to, že nechtěl vyzradit zpovědní tajemství. Výše je na modrém podkladu vyobrazen ve zlatě s pěti hvězdami kolem hlavy, jak se vznáší do nebe. Pozoruhodný je tmavý obraz Madony ve zlaceném rámu, který je kopií obrazu z kostela sv. Tomáše v Brně. Pod ním stojí sochy sv. Antonína (s Ježíškem) a sv. Valentýna z dílny sochaře S. Tischlera.
Varhany
Varhany z roku 1884 byly postaveny firmou Rieger z Krnova a jsou tvořeny 2 manuály a 20 rejstříky.
Lavice
Významnou památkou jsou bohatě vyřezávané lavice z roku 1780. Zažily mnoho událostí z historie kostela, včetně ničivých požárů. Jiskry z hořících trámů způsobily černé skvrny na jejich povrchu, které dodnes připomínají tragické chvíle kostela.
Loretánská kaple
Kaple z roku 1767 představuje domek Panny Marie v Nazaretě, který byl podle legendy anděly přenesen do Loreta v Itálii. Stěny Loretánské kaple vymaloval Juda Tadeáš Supper. Na východní straně je znázorněn výjev Zvěstování Páně. Na severní straně na malbě andělé přenášejí Svatou chýši i s Marií i Ježíškem přes rozbouřené moře. Malby byly vlivem času a požáru z roku 1844 výrazně poničeny. V roce 1994 byla část fresek odborně opravena za pomoci odborné školy restaurování v Litomyšli.
Věž kostela
Věž je vysoká 63,63 m a vrchol tvoří čtyřmetrový kříž. Do věže vede staré dřevěné schodiště. Cibule věže má jeden metr v průměru a v roce 1998 byla během opravy otevřena. Uvnitř cibulky se dochovala plechová schránka obsahující dokumenty a předměty z roku 1903, kdy byla provedena přestavba věže.